Počasí v Roztokách

Přípravy na rekonstrukci nádraží jsou v plném proudu (Odraz 9/2018)

Během léta proběhla série jednání se zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Iniciovala jsem je s cílem ujasnit podmínky, za kterých bude probíhat plánovaná velká rekonstrukce nádražního podchodu a nástupišť. Tu SŽDC plánuje započít cca za dva roky.

První okruh schůzek se týkal vybudování modernějšího podchodu v místě toho stávajícího, souvisejících výtahů, nové dlažby v historické letní čekárně a vzhledu nástupišť.

Schůzek se účastnila vždy početná, někdy až osmičlenná delegace Správy železniční cesty, naše město jsem zastupovala s kolegou místostarostou Tomášem Novotným, městským architektem Tomášem Slavíkem a pány Schillem a Skřivanem z odboru správy města.

Majitelé nádraží s námi, podle vlastního vyjádření, jednají zejména proto, že budova je památkově chráněná.

Vzali jsme na  vědomí, že vznikne nový podchod s modernějším osvětlením. Zvažovali jsme různé verze povrchové úpravy, pokud možno takové, která odradí vandaly. Investor nabídl pohledový beton s  tím, že město by si podchod na vlastní náklady ozdobilo mozaikou nebo například dětskými kresbami. Po  důkladných konzultacích s městským architektem jsme však preferovali verzi standardního obkladu, kterou známe například z hlavního nádraží v Praze.

Vlastní provedení nástupišť připomínkoval zejména pan architekt Slavík, s odkazy na srovnatelná zmodernizovaná nádraží z našich zemí i z ciziny. Jsme v dobré víře, že ke specifikaci, kterou jsme SŽDC předali, jejich architekti výrazně přihlédnou.

Tvrdým oříškem se ukázalo být provedení výtahových šachet a  vlastních kabin dvou výtahů, které jsou na  naše nádraží plánovány.

Roztocká strana podpořila stanovisko památkové péče. Preferujeme prosklenou šachtu i kabinu. Je elegantní, méně „hmotná“ a lépe se hodí zejména do prostoru historické čekárny, která již tak utrpěla minulou, ne zcela citlivou přestavbou a  jejíž údržba je dlouhodobě zanedbávána. Protistrana poměrně neústupně trvala na  neprůhledné betonové šachtě a ocelové výtahové kabině (sklo se nedá prý udržovat, vše je víc poruchové, předpis navíc vůbec neumožňuje prosklenou kabinu). S  kolegou Novotným jsme se rozhodli prověřit tolik „betonových argumentů“ v terénu.

Druhý okruh problémů se týkal stavu historické budovy. Nevypadá nijak vábně. Na  obranu současných majitelů lze uvést, že budovu spravují jen cca rok, předtím patřila Českým drahám. Trvali jsme na tom, aby byly odstraněny ohavné mříže, které byly umístěny bez souhlasu památkářů a na budovu se nehodí. Na nádraží jsou nesmyslné a nevyužívané stojany, nevzhledné koše, svítidla jsou plná pavučin. Řešení mříží a  odstranění stojanů by mělo proběhnout v brzké době.

Oceňuji snahu a  účast správců budovy na schůzce, nicméně přehnaný optimismus není zřejmě na místě. Čistého, vymalovaného nádraží s doplněnými luxfery se zřejmě dočkáme nejdříve za dva či tři roky, zejména vydrží-li nám a našim nástupcům energie pro důrazné jednání se SŽDC a přihlédne-li majitel během rekonstrukce peronů k  historické hodnotě staré budovy. Tolik potřebná přítomnost živých lidí na  dráze (správců, výpravčích) je už želbohu navždy minulostí, byli jsme odkázáni na kamery.

O několik dní později jsme s Tomášem Novotným vyrazili vlakem do Čerčan, přesvědčit se, jak je to s těmi výtahy. Cestou jsme studovali železniční předpisy. Ten slavný, na který jsme byli odkazováni, samozřejmě povoluje jak prosklenou kabinu, tak prosklenou šachtu. A  na  trati Hlavní nádraží – Čerčany jsme těch prosklených šachet napočítali v šesti zastávkách asi deset. V Čerčanech jsme vše probrali s pracovníkem železniční správy. Bylo zajímavé poslouchat jeden den jeho šéfy – a  o  pár dní později jeho, praktika, který je na dráze desítky let a  nad mnoha věcmi kroutí hlavou.

V angažmá kolem našeho nádraží budu ráda pokračovat, budu-li mít tu příležitost. Je to výzva!

Marie Šlancarová

místostarostka

P. S. A to jsem vlastně ještě nenapsala, že jsme kolegy ze SŽDC překvapili návrhem, aby byl vybudován další krátký podchod, tentokrát směrem k  muzeu. Proč by návštěvníci našeho zámku nemohli v  roce 2021 vystoupit z vlaku, vyhnout se rušné Nádražní ulici a  pohodlně vkráčet do zámku?